George Berkeley (12. 3. 1685 - 14. 1. 1753)

Irský teolog, filosof a vědec.


 
Berkeley se narodil v roce 1685 nedaleko Dysert Castle u Thomastownu v jihoirském Kilkenny. Jeho děd byl irským místodržícím. Po studiích v rodném městě pokračoval od roku 1700 na Trinity College v Dublinu, kde v roce 1704 získal bakalářský titul a o tři roky později byl zvolen členem této koleje. V této době se rozhodl pro církevní dráhu a od roku 1710 působil jako kazatel. Od roku 1724 byl děkanem v Derry.

Na svých cestách poznal celou Evropu včetně sicilského vnitrozemí, a dokonce strávil několik let v Novém světě, na Bermudách, kde plánoval založení kolonie, která nejen měla přinést domorodcům civilizaci a křesťanství, nýbrž příkladem prostého a přirozeného života působit odtud i na Evropu. Po svém návratu (1731) byl Berkeley osmnáct let biskupem v Cloyne. Berkeley zemřel v roce 1753 v Oxfordu, kam se přestěhoval ke svému synovi.

George Berkeley (Dílo)

Berkeley je autorem řady pozoruhodných prací. Již jako čtyřiadvacetiletý publikoval skvělou psychologickou studii Essay towards on New Theory of Vision (1709), v pětadvaceti letech vydal své hlavní dílo Treatise concerning the Principles of Human Knowledge (1710). Později podal populární výklad své filosofie formou rozhovorů v Three Dialogues between Hylas and Philonous (1713). Kromě toho biskup Berkeley sepsal i další pojednání, jejichž zaměření není čistě filosofické, např. spis Essay towards preventing the ruin of Great Britain (1721). Svým spisem The Querist (1737) zasáhl i do diskuzí o právech Irčanů.

Berkeley byl krajním stoupencem novověkého britského empirismu. Ačkoli navazoval na Locka, zároveň si všímal v jeho myšlenkách nedůsledností při uplatňování empirismu. Descarta kritizoval kvůli jeho racionalismu. Berkeley zúžil empirismus na problém bezprostředního vnímání a převedl jej tak na tzv. senzualismus. Vše, co člověk vnímá a poznává - prostřednictvím vnějšího i vnitřního vnímání, v podobě primárních i sekundárních kvalit, jako jednoduché i složené ideje, existuje pouze v jeho vnímajícím duchu. Mimo lidskou mysl neexistuje žádný "zdroj" počitků. Proto platí "esse est percipi", "být znamená být vnímán". Ideje, které existují pouze v lidské mysli, však nejsou lidským, ale božím výtvorem. To, co je označováno jako příroda, je podle Berkeleyho souvislým celkem idejí vytvořeným Bohem. Bůh je přitom nestranný a nezná libovůli - dává všem myslím stejnou ideu. A protože je neměnný, dává ji všem stále znovu a stejným způsobem - v tom spočívá stálost přírodních zákonů. Berkeleyho filosofie bývá označována za solipsismus.

H. J. Störig (překlad K. Šprunk, P. Rezek, M. Petříček)


 
Störig, Hans Joachim: Malé dějiny filosofie, Vyšehrad, Praha 1999

Jedna z nejpopulárnějších knih svého druhu na českém knižním trhu za posledních deset let. Dočkala se již šesti vydání, celkový náklad prodaných výtisků se blíží 100 tisícům kusů. Stala se nepostradatelnou příručkou pro studenty středních a vysokých škol. Kniha podává velice přehledný a na svůj rozsah podrobný popis dějin filosofie od počátků filosofického myšlení v Indii přes antiku, středověkou filosofii až k dnešní době. K českému vydání knihy je zpracována původní bibliografie českých překladů citovaných děl rozšířená a literaturu související s pojednávanou tématikou.

Vázané, rok vydání 1999, 559 stran (ISBN 80-7113-236-5)