Isidore-Auguste-Marie-François-Xavier Comte (19. 1. 1798 - 5. 9. 1857)

Francouzský filosof.


 
Comte se narodil roku 1798 v Montpelliere v rodině úředníka. Po absolvování lycea studoval v letech 1814-1815 na slavné l'École Polytechnique, která vychovala celou řadu významných francouzských přírodovědců. V letech 1817-1824 byl osobním sekretáře utopického socialisty Saint-Simona. Od roku 1826 přednášel vědecké veřejnosti, avšak přednášení přerušila nervová krize, po níž následovaly dlouhé stavy deprese a trudnomyslnosti. Bez úspěchu usiloval o to, aby pro něho byla zřízena stolice dějin věd na Collége de France. Neustále zápasil s otřesným zdravím a labilní nervovou soustavou. Zvláštní Comtův vztah k ženám (zbožňoval např. předčasně zesnulou ženu galejníka odsouzeného na doživotí) souvisí pravděpodobně s jeho duševní labilitou, která vyústila až do duševní nemoci. V prvním období nemoci se Comte dokonce pokusil o sebevraždu. Comte zemřel v Paříži roku 1857 na žaludeční chorobu.

Isidore-Auguste-Marie-François-Xavier Comte (Dílo)

Comtova filosofická nauka je soustředěna zejména v jeho základním šestisvazkovém díle Cours de philosophie positive (1832-1842), které podává detailní výklad zásad nové pozitivní filosofie. Význačnou součástí díla je pokus o ustavení sociologie jako systemativké vědy o společnosti. Comtova pozitivní filosofie není postavena na základech identických s klasickým britským empirismem, byť je spojuje odmítání "spekulativní metafyziky", apriorismu i deduktivního formalismu doprovázené přesvědčením, že každé platné poznání musí vycházet z faktů, neboť jen fakty lze podrobit náležitému a platnému ověření (verifikaci). Neztotožňuje se však s psychologismem a metodu psychologické deskripce mysli na základě vnitřního vnímaní či pozorování nepovažuje za objektivní a vědeckou. Myslící jedinec se pro Comta prostě nemůže rozdvojit tak, aby jedna jeho část přemýšlela, zatímco druhá toto přemýšlení pozorovala.

T. Kunca


 
Slouková Danica, Kunca Tomáš: Filosofie 19. a počátku 20. století, VŠE, Praha 2001

Ediční řada Sešity k dějinám filosofie v chronologickém pořadí pokrývá dějiny evropského filosofického myšlení od antických počátků až na konec dvacátého století, čímž umožňuje získat základní orientační přehled a elementární sumu informací o dějinném pohybu tradičního evropského metafyzického filosofování.

Vázané, rok vydání 2001, 119 stran (ISBN 80-245-0154-6)