Filosofie (Úvod)

Láska k moudrosti.


Termín filosofie znamená především touhu po vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, počínání a usilování. Právě pro tuto obecnost je filosofie stěží definovatelná, z čehož plyne i její nejrůznějším způsobem chápaný vztah k jiným, dílčím oborům lidské teorie a praxe. Původním zdrojem filosofie je každodenní, předvědecká zkušenost (Heideggerovo bytí na světě), ale také ztráta pocitu samozřejmosti a údiv a též pochybování.

Již pro Platona se hledání toho, co opravdu je, rovná překonání toho, co je pouze smyslové, a nalézání smyslu všeho bytí. U Aristotela je filosofie souhrn všeho vědění, v němž vyzdvihuje první filosofii, která jedná o jsoucnu jako jsoucnu a později je označena jako metafyzika. Klade tedy důraz na teoretickou stránku filosofie, ale univerzální charakter filosofie umožňuje jiným myslitelům akceptovat spíše praktickou stránku, jak se stalo např. u stoiků a epikúrejců.

Ještě C. Wolff hovoří o filosofii jako o vědění o všech věcech, jak a proč jsou možné, ale již u J. Locka, G. Berkeleye a zejména u I. Kanta se filosofie soustřeďuje na noetiku, problém, jak je možné poznání a tradiční hledání pravého jsoucna je podrobováno kritice jako nepřípustný dogmatismus. J. G. Fichte vidí ve filosofii obecné vědosloví, F. W. J. Schelling a G. W. F. Hegel ji chápou jako vědu o absolutnu. Pro A. Schopenhauera je filosofie věda o pojmech, zatímco J. F. Herbart připravuje půdu pro pojetí pozitivistické, které definuje filosofii jako všeobecnou soustavu lidských poznatků (A. Comte). W. Dilthey hovoří o základní disciplíně a myšlenkových procesech, vedoucích k platnému vědění, E. Husserl o vědě o esencích realizujících ideu absolutního poznání.

Avšak nejpozději od K. Marxe se z různých pozic uvažuje také o konci filosofie. Marx se domníval, že filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit (revoluční změna neúnosné skutečnosti oproti pouhému teoretickému výkladu a tím petrifikaci nehumánních poměrů). Od tohoto přístupu se vlastně neliší chápání filosofie u L. Wittgensteina jako pomoci něčemu uvězněnému na svobodu. Konkrétněji hovoří Wittgenstein o filosofii jako o logickém ujasňování myšlenek a jako pravidlo stanoví neříkat nic, než co se říci dá.

Filosofie (Směry)

Tradičním jádrem evropské filosofie byla a zřejmě i v budoucnu bude metafyzika se svou obecnou součástí, ontologií. V souvislosti s metafyzikou se rozvíjejí další filosofické obory, blíže zkoumající jednotlivé dílčí oblasti skutečnosti: povahu a zákonitosti myšlení zkoumá logika a noetika, základní zákonitosti přírody a jejich souvistosti s přirozeností člověka zkoumá filosofie přírody a filosofická antropologie, zákonitosti duševně-duchovního ustrojení člověka zkoumá racionální psychologie, pravidla, normy a vztahy lidského jednání etika, pravidla lidské tvorby estetika.

Vedle toho jsou další speciální oblasti předmětem oborů jako jsou filosofie práva, filosofie náboženství, filosofie dějin, filosofie jazyka, filosofie kultury, filosofie techniky, filosofie vědy, feministická filosofie, sociální filosofie a další (např. filosofie dialogu, filosofie ducha, filosofie hodnot, filosofie imanence či filosofie mysli).

K. Floss


 
Horyna, Břetislav: Filosofický slovník, Nakladatelství Olomouc, Olomouc 1998

Podstatně přepracované a téměř o čtvrtinu hesel rozšířené druhé vydání vzniklo na základě příznivých ohlasů a zájmu veřejnosti o tento titul. Na díle se podílel kolektiv autorů filosofické fakulty UP v Olomouci (B. Horyna, J. Štěpán, I. Blecha, P. Šaradín) společně s řadou kolegů z jiných filosofických pracovišť, odborníci z dalších vědeckých oborů, recenzenti a přátelé ze zahraničí. Nová publikace usiluje o odstranění nedostatků v původním textu a jeho zpřesnění. Struktura slovníku respektuje výchozí členění na hesla předmětná a jmenná, upravuje koncepci slovníku tím, že ke jmenným heslům zpravidla připojuje širší bibliografické údaje. Vedle těchto změn zvyšuje hodnotu knihy uvedení výběrové překladové bibliografie a nové grafické řešení hesel.

Vázané, rok vydání 1998, 464 stran (ISBN 80-7182-064-4)