Immanuel Kant (22. 4. 1724 - 12. 2. 1804)

Německý filosof a vědec.


 
Kant se narodil roku 1724 v Královci (tehdy v Prusku, dnes Kaliningrad) jako syn sedláře. Své rodině vděčí za setkání s pietismem. Po sedmiletém studiu v královeckém Fridericianu začal v roce 1740 studovat na univerzitě v rodném Královci, nejprve teologii, kterou však záhy opustil, aby se věnoval filosofii a přírodním vědám. Devět let pak působil jako domácí učitel na šlechtických statcích v okolí Královce a osvojil si důkladné filosofické vzdělání.

Roku 1755 promoval a zůstal na univerzitě jako soukromý docent. Teprve o patnáct let později získal profesuru logiky a metafyziky, kterou podržel až do konce svého života. Přednášel více než čtyřicet let nejen oba své obory, nýbrž i matematickou fyziku, zeměpis a antropologii, jakož i přirozenou teologii, morálku a přirozené právo. Byl oblíbeným a inspirujícím profesorem.

Kantovo zdraví bylo od narození podlomeno, proto si zvolil úzkostlivou životosprávu a pravidelný rozvrh dne. Vždy vstával v pět hodin a začínal ihned pracovat. Od sedmi do devíti přednášel. Pracovní doba pro vlastní studium, v níž také vznikaly jeho vědecké spisy, byla od devíti ráno do jedné hodiny odpoledne. V době oběda měl téměř vždy hosty. Po procházce, která se také vyznačovala přesným rozdělením, ať už bylo počasí jekékoli, opět pracoval a přesně v deset hodin večer uléhal.

Po vydání svých hlavních děl dosáhl Kant brzy a ještě za svého života slávy i za hranicemi Německa. Byly mu uděleny četné pocty, pozvání mimo domov však nadále odmítal. Když v roce 1804, poté co jeho duchovní síly v posledních letech života ochably, zemřel, spěchali lidé všech stavů do jeho bydliště, aby tohoto velkého muže ještě jednou viděli. Město, univerzita a obyvatelstvo mu připravili knížecí pohřeb, jaký tichý Královec nikdy nespatřil.

Immanuel Kant (Dílo)

Podle Kanta je člověk poznávající bytost. Jako takový používá svůj rozum teoreticky. Člověk je ale přinejmenším stejnou měrou bytost jednající. Jako takový používá svůj rozum prakticky. Tuto praktickou stránku rozumu Kant probírá hlavně v knihách Grundlegung zur Metaphysik der Sitten (1785) a Kritik der praktischen Vernunft (1788). První spis připravuje výklad otázek, které jsou v druhém vyloženy zevrubně a systematicky.

Hlavní Kantova díla - zejména Kritik der reinen Vernunft (1781) a Kritik der Urteilskraft (1790) - patří ve světové literatuře k dílům nejen obsahově nejbohatším, nýbrž i nejobtížnějším. Kant si tuto obtížnost dobře uvědomoval. Čtenáři, který chce studovat Kanta, je třeba poradit, aby jako přípravu nejprve pročetl ještě nějaký podrobnější úvod.

H. J. Störig (překlad K. Šprunk, P. Rezek, M. Petříček)


 
Störig, Hans Joachim: Malé dějiny filosofie, Vyšehrad, Praha 1999

Jedna z nejpopulárnějších knih svého druhu na českém knižním trhu za posledních deset let. Dočkala se již šesti vydání, celkový náklad prodaných výtisků se blíží 100 tisícům kusů. Stala se nepostradatelnou příručkou pro studenty středních a vysokých škol. Kniha podává velice přehledný a na svůj rozsah podrobný popis dějin filosofie od počátků filosofického myšlení v Indii přes antiku, středověkou filosofii až k dnešní době. K českému vydání knihy je zpracována původní bibliografie českých překladů citovaných děl rozšířená a literaturu související s pojednávanou tématikou.

Vázané, rok vydání 1999, 559 stran (ISBN 80-7113-236-5)