John Locke (29. 8. 1632 - 28. 10. 1704)

Anglický filosof.


 
Locke se narodil v roce 1632 ve Wringtonu nedaleko Bristolu (Somerset). Studoval na univerzitě v Oxfordu, kde se důkladně věnoval filosofii, přírodním vědám, medicíně a státovědě. Poté se dostal do služeb anglické diplomacie, působil jako tajemník anglického velvyslanectví v Berlíně. Po svém návratu do Oxfordu se seznámil s pozdějším lordem Shaftesburym, který ho v roce 1667 přijal do svých služeb jako rádce, lékaře, domácího učitele a vychovatele pro svého syna. V roce 1688 Locke navštívil Francii a Itálii.

V roce 1672 se stal lord Shaftesbury lordem kancléřem a Locke byl jmenován jeho tajemníkem. Roku 1675 byl lord ze svého úřadu sesazen a Locke strávil čtyři roky ve Francii (1675-1679) a pět let v Holandsku (1683-1688). Po nástupu Viléma III. Oranžského na anglický trůn (1688) byl jmenován do vysokých vládních úřadů, do funkce komisaře apelací, později do funkce komisaře obchodu a plantáží. Jako vysoký královský úředník působil až do roku 1700, potom odešel na odpočinek. Locke zemřel v roce 1704 v Oatesu v hrabství Essex.

John Locke (Dílo)

Locke je představitelem novověkého britského empirismu a jedním ze zakladatelů liberalismu. Kriticky se staví proti Descartovi - odmítá jeho učení o vrozených idejích a tvrdí, že rozum je původně tabula rasa, nepopsaná deska, do které se teprve dodatečně obtiskují zkušenostní dojmy. Poznání je tak podle Locka cele empirické - "nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech". Teprve nahlížením smyslových dojmů vytváří rozum ideje - dvojím způsobem:

  1. vlastním smyslovým vnímáním vyvolaným působením vnějších objektů (sensation),
  2. vnímáním vnitřním (reflexion).

V první fázi jsou vytvořeny jednoduché ideje s kvalitami primárními (odpovídajícími objektivnímu stavu předmětu: tvar, pohyb) a s kvalitami sekundárními (vznikajícími až působením našich smyslů: barva, chuť). V druhé fázi pak rozum z jednoduchých idejí vytváří ideje složené (substance, mody a relace). Lockova politická filosofie je založena na teorii společenské smlouvy - stát vzniká z vůle původně svobodných a vzájemně si rovných individuí jako garant jejich přirozených práv. Cílem lidského jednání má přitom být dosažení obecného blaha prostřednictvím individuálního uspokojení.

Two Treatises on Government (1689), hlavní Lockovo dílo An Essay concerning Human Understanding (1690) se vyznačuje milým a přístupným jazykem, Some Thoughts concerning Education (1693).

H. J. Störig (překlad K. Šprunk, P. Rezek, M. Petříček)


 
Störig, Hans Joachim: Malé dějiny filosofie, Vyšehrad, Praha 1999

Jedna z nejpopulárnějších knih svého druhu na českém knižním trhu za posledních deset let. Dočkala se již šesti vydání, celkový náklad prodaných výtisků se blíží 100 tisícům kusů. Stala se nepostradatelnou příručkou pro studenty středních a vysokých škol. Kniha podává velice přehledný a na svůj rozsah podrobný popis dějin filosofie od počátků filosofického myšlení v Indii přes antiku, středověkou filosofii až k dnešní době. K českému vydání knihy je zpracována původní bibliografie českých překladů citovaných děl rozšířená a literaturu související s pojednávanou tématikou.

Vázané, rok vydání 1999, 559 stran (ISBN 80-7113-236-5)