Karl Heinrich Marx (5. 5. 1818 - 14. 3. 1883)

Německý filosof, ekonom a politik.


 
Marx se narodil v roce 1818 v Trevíru jako syn advokáta. Studoval práva v Bonnu a v Berlíně, ale současně jej také přitahovala Hegelova filosofie. Předmětem jeho doktorské dizertace na Jeně (1840-1841) je poaristotelská filosofie, tedy aktuální téma v historické rouše. Ale zprvu neměl Marx čas na její klidné vypracování. Akademická kariéra, o níž usiloval, mu byla pro jeho značně levicově hegeliánský postoj uzavřena. Marx se tedy stal novinářem.

Neustálé cenzurní zákazy novin Marxe donutily, aby se svého místa vzdal. Rozhodl se pro emigraci. Marx žil nejprve v Paříži, kde se blíže seznámil s Friedrichem Engelsem. Protože byl na zákrok pruské vlády Marx z Paříže vykázán, odebral se do Bruselu. Německá revoluce z roku 1848 přiměla Marxe s Engelsem k přesídlení do Kolína nad Rýnem. Když revoluce ztroskotala, byl Marx souzen, osvobozen, ale znovu vypovězen. Vrátil se do Paříže a po dalším vypovězení odešel do Londýna. Zde žil až do své smrti.

Karl Heinrich Marx (Dílo)

Východiskem Marxova filosofického myšlení byl Hegelův systém. K němu se u Marxe později přidružila Feuerbachova filosofie, francouzské revoluční teorie a poznatky klasických anglických ekonomů. V dialektice vidí Marx revoluční princip. Její základní myšlenkou je to, že svět není soubor hotových věcí, nýbrž procesů. Neexistuje nic konečného a absolutního. Existuje pouze nepřetržitý proces vznikání a zanikání.

Člověka nelze studovat jako abstraktní bytost, nýbrž konkrétně, to znamená v jeho společenském prostředí. Tedy především jako pracující živou bytost. Marx výslovně konstatuje, že Hegel chápe práci jako podmínku člověka. V práci vytváří člověk něco vnějšího, zpředmětňuje svou vlastní podstatu. Tento vnějšek se proti němu staví a brání mu v realizaci jeho pravého určení. Tímto určením je svoboda. Velmi výrazně vychází tento rozpor najevo ve fenoménu státu, který teď jako samoúčel stojí proti společnosti.

H. J. Störig (překlad K. Šprunk, P. Rezek, M. Petříček)


 
Störig, Hans Joachim: Malé dějiny filosofie, Vyšehrad, Praha 1999

Jedna z nejpopulárnějších knih svého druhu na českém knižním trhu za posledních deset let. Dočkala se již šesti vydání, celkový náklad prodaných výtisků se blíží 100 tisícům kusů. Stala se nepostradatelnou příručkou pro studenty středních a vysokých škol. Kniha podává velice přehledný a na svůj rozsah podrobný popis dějin filosofie od počátků filosofického myšlení v Indii přes antiku, středověkou filosofii až k dnešní době. K českému vydání knihy je zpracována původní bibliografie českých překladů citovaných děl rozšířená a literaturu související s pojednávanou tématikou.

Vázané, rok vydání 1999, 559 stran (ISBN 80-7113-236-5)