Metafyzika (Úvod)

Označení filosofické disciplíny.


V dějinách filosofie byla metafyzika jedněmi chápána jako jádro a završení filosofie a druhými jako snůška zdánlivého vědění, blízkého spíše náboženství a umění, s nímž je třeba se v zájmu vědy a kultury radikálně rozejít. Dle M. Heideggera, vycházejícího z ústřední otázky, proč je vůbec něco a ne spíše nic, však neběží ani tak o jméno jako o povahu probírané věci. Tím je též naznačen vlastní předmět metafyziky, jímž je povaha jsoucna jako jsoucna a všeho, co se jscoucnem a bytím souvisí.

Výraz metafyzika se poprvé objevuje u pořadatele Aristotelových spisů Andronika Rhodského, který zařadil čtrnáct teoretických pojednání, jež předcházejí výzkumy ostatních věd, za spisy pojednávající o přírodě (meta ta fysika). Aristoteles sám tuto disciplínu označil první filosofie (proté filosofia). Tak je již v Aristotelově metafyzice odlišeno a současně spojeno to, co bylo později označeno jako ontologie (průzkum bytí obecně) a co již on sám nazýval teologie (pojednání o prvním hybateli a jeho životě).

Ne zcela v duchu této tradice zařadil C. Wolff do metafyziky též kosmologii a racionální psychologii, čímž vzniklo dělení metafyziky na obecnou (ontologie) a speciální (kosmologie, racionální psychologie, přirozená teologie). Právě tuto podobu metafyziky považoval I. Kant za klasickou. Rozumem totiž, to znamená metafyzicky v pojetí C. Wolffa, nelze dle Kanta vyřešit žádné ze základních témat metafyziky (bůh, svobodná vůle, nesmrtelná duše). Hypotézy metafyziky jsou testovatelné pouze názorem, což u těchto věcí není možné.

Chce-li metafyzika zůstat filosofií v klasickém smyslu slova, musí být její integrální součástí. Již G. W. Leibniz tušil, že zastánci a protivníci metafyziky mají více společného než rozdílného a A. Schopenhauer nazval i po Kantovi člověka metafyzickou bytostí. Toto založení nadále zůstává předmětem speciálního zkoumání, jímž je metafyzika. Výraz "předmět" by však neměl znamenat pokleslou předmětnost právem kritizované metafyziky, kterou M. Heidegger viní ze zapomenutosti na bytí.

U Heideggera jsou pojetí i kritika metafyziky podobně dvojznačné jako u Kanta. Jednak je tu metafyzika, s níž se chce radikálně rozejít, jednak přináší myšlenky, pro něž by sotva stálo za to hledat nový rámec než jaký vytvořila dosavadní metafyzická tradice. Výsledkem Heideggerova zápasu o pojetí metafyziky a nástupištěm jejího dalšího rozvíjení je zřejmě závěr jeho stati Konec filosofie a úkol myšlení: Úkolem myšlení je vydat dosavadní myšlení všanc určení věci myšlení.

Metafyzika (Představitelé)

V současnosti se o metafyzice hovoří značně neurčitě a tím i v málo přehledném smyslu. Tak bývá zmiňována francouzská metafyzika na čele s H. Bergsonem, později reprezentovaná M. Foucaultem a P. Ricouerem, a americká metafyzika pragmatismu (zejména C. S. Peirce). Uvádí se dokonce metafyzika filosofie analytické, která bývá běžně představována jako radikální protipól metafyziky (G. E. Moore, B. Russell, G. Frege, L. Wittgenstein, P. F. Strawson, W. V. O. Quine). Zvláštní ráz má tzv. systematická metafyzika, která spojuje ontologické výzkumy s moderní logikou a řeší zejména problémy universálií (N. Goodman, S. Kripke, R. M. Chisholm).

K. Floss


 
Horyna, Břetislav: Filosofický slovník, Nakladatelství Olomouc, Olomouc 1998

Podstatně přepracované a téměř o čtvrtinu hesel rozšířené druhé vydání vzniklo na základě příznivých ohlasů a zájmu veřejnosti o tento titul. Na díle se podílel kolektiv autorů filosofické fakulty UP v Olomouci (B. Horyna, J. Štěpán, I. Blecha, P. Šaradín) společně s řadou kolegů z jiných filosofických pracovišť, odborníci z dalších vědeckých oborů, recenzenti a přátelé ze zahraničí. Nová publikace usiluje o odstranění nedostatků v původním textu a jeho zpřesnění. Struktura slovníku respektuje výchozí členění na hesla předmětná a jmenná, upravuje koncepci slovníku tím, že ke jmenným heslům zpravidla připojuje širší bibliografické údaje. Vedle těchto změn zvyšuje hodnotu knihy uvedení výběrové překladové bibliografie a nové grafické řešení hesel.

Vázané, rok vydání 1998, 464 stran (ISBN 80-7182-064-4)