John Stuart Mill (20. 5. 1806 - 8. 5. 1873)

Anglický filosof.


 
Mill se narodil roku 1806 v Londýně. Jako sedmnáctiletý mladík založil Společnost utilitaristů, ve které se diskutovalo o etických a politických otázkách a která měla sloužit jako prostředek šíření tohoto učení. Od svých 19 let přispíval k tématům filosofie, ekonomie, historie a estetiky do Westminster Review, kterou založil Jeremy Bentham. Později tento časopis redigoval. Přes úspěchy a vůdčí postavení ve společnosti mladých utilitaristů propadl v 21 letech těžké duševní depresi. Snažil se najít příčinu své duševní krize a nalezl ji v tom, že jeho výchova byla přísně vědecky řízena a opírala se o asocianistickou psychologii (politik, ekonom a filosof James Mill přehlížel dětské zájmy svého syna).

Od roku 1823 do roku 1858 pracoval ve Východoindické společnosti, ve které udělal slušnou úřednickou kariéru. V roce 1837 se seznámil s Comtovým dílem Cours de philosophie positive a začal si s jeho autorem živě korespondovat. Ani Millova politická kariéra nebyla bez významu. V letech 1865 až 1868 se stal členem parlamentu za radikály. Zbytek života strávil jako soukromý vědec. Mill zemřel roku 1873 v Avignonu.

John Stuart Mill (Dílo)

Mill ve své základní filosofické orientaci navazuje na tradici britského empirismu. Základní vědou se mu stává asociační psychologie. V souladu se stanoviskem psychologismu nabývá přesvědčení, že naše "víra" v existenci vnějšího světa je pochopitelná jen na základě psychologického pojmu asociace. Mill tvrdí, že tato naše víra koření v tom, že naše vědomí obsahuje vedle aktuálně přítomných počitků i takové, které aktuálně přítomné nejsou: jednak již uplynulé, které uchovává paměť a zpřítomňuje vzpomínka, jednak ještě nepřítomné, budoucí, tudíž teprve očekávané.

Nejvýznamnějším přínosem Milla k pozitivistickému myšlení v druhé polovině 19. století je zřejmě jeho pokus o vybudování empirické, induktivní logiky jako metodologického fundamentu všeho poznání. Základní problematiku Millovy sociální a politické filosofie vyjadřují otázky, které vyslovuje ve své eseji On Liberty (1859), která náleží mezi stěžejní díla liberalismu druhé poloviny 19. století. Z práv jedince Mill zdůrazňuje především právo na svobodu svědomí a projevu, právo shromažďovací, spolčovací a právo na svobodnou volbu povolání. Millova etika je utilitaristická.

T. Kunca


 
Slouková Danica, Kunca Tomáš: Filosofie 19. a počátku 20. století, VŠE, Praha 2001

Ediční řada Sešity k dějinám filosofie v chronologickém pořadí pokrývá dějiny evropského filosofického myšlení od antických počátků až na konec dvacátého století, čímž umožňuje získat základní orientační přehled a elementární sumu informací o dějinném pohybu tradičního evropského metafyzického filosofování.

Vázané, rok vydání 2001, 119 stran (ISBN 80-245-0154-6)