Richard Rorty (4. 10. 1931)

Americký filosof.


 
Rorty se narodil v roce 1931. V roce 1949 získal titul bakaláře na Chicagské univerzitě a v roce 1952 titul magistra. V roce 1955 přijal místo docenta na univerzitě v Yale, na které promoval v roce 1956. V Chicagu a Yale byli jeho učiteli Rudolf Carnap a Carl Hempel, jimž vděčí za to, že se od nich naučil "jak lze prokázat pseudoproblémy jako takové tím, že je převedeme do formálního způsobu jazyka". V letech 1958-1961 byl činný na Wellesley College. Od roku 1961 do roku 1981 přednášel na Princetonské univerzitě, kterou opouští jako profesor filosofie. Od roku 1982 je Rorty univerzitním profesorem filosofie na univerzitě ve Virginii. Jako hostující profesor přednášel mnohokrát v Americe (Berkeley, Pittsburgh) a v Německu (Frankfurt, Heidelberg).

Richard Rorty (Dílo)

V 60. letech se Rortyho důležité publikace zabývají pojmem "linguistic turn", který se stal heslem, obratem k jazykově analytické filosofii, k němuž dochází v první polovině 20. století. Již v úvodu k antologii The Linguistic Turn (1967), kterou vydal a jež se stala velmi známou, Rorty zdůrazňuje, že nejvýznamnější událostí filosofie minulých desetiletí nebyl ani tak samotný "linguistic turn" jako spíše pronikavá změna v promýšlení určitých problémů teorie poznání, kterými se zabývali filosofové od doby Platona a Aristotela. Tyto problémy byly ve své podstatě spojeny s představou vědomí jako jakéhosi nehmotného oka, které může dospět k poznatkům jen vnímáním bezprostředně daného - tedy nikoli jazykově zprostředkovaného.

Ze základních myšlenek kritiky tradiční teorie poznání, která spočívá na představě poznání jako přesného, takřka zrcadlového zobrazení skutečnosti, vypracoval Rorty v letech 1969-1970 koncepci svého hlavního díla Philosophy and the Mirror of Nature, které vyšlo v roce 1979. V návaznosti na své kritické příspěvky ze 70. let k diskuzi o "transcendentálních argumenech" zde provedl fundamentální kritiku analytické filosofie jako nové varianty kantianismu, jejímž cílem - jako "logické analýzy jazyka" - byla apriorně založená teorie zobrazování skutečnosti. Radikalizací holistických analytických stanovisek, jako např. stanoviska Quinova, Sellarsova a Davidsonova, dospívá Rorty k hermeneuticko-pragmatické filosofii a odvolává se přitom na Deweye a pozdního Wittgensteina, stejně jako na Heideggera, Sartra a Gadamera.

J. Lauenburg (překlad J. Velek)


 
Nida-Rümelin, Julian: Slovník současných filosofů, Garamond, Praha 2001

Obsahuje 131 hesel pojednávajících o významných evropských a amerických filosofech a filosofkách a sahá od prvních desetiletí 20. století až do bezprostřední současnosti. Jednotlivé stati jsou dílem odborníků, obsahují vždy krátkou biografii, přehledný a celistvý výklad filosofického díla a jeho recepce, bibliografii a nejdůležitější spisy sekundární literatury.

Vázané, rok vydání 2002, 536 stran (ISBN 80-86379-29-1)