Václav Černý - První sešit o existencialismu (1948)
Souhrn přednášek pojednávajících o evropských souvislostech existencialismu. Václav Černý se zaměřil převážně na francouzské představitele tohoto směru (Sartre, Camus, Beauvoirová).
Existenciálně jsme svobodni vždy a ve všem, jen jedinou svobodu nemáme, svobodu nebýt svobodni. Neboť žít v nesvobodě prostě znamená, že jsem se zřekl svobody, že jsem volil nesvobodu, která je tak projevem mé svobody. Učinil jsem se tedy sebeprojektem mne nesvobodného.

Existencialismus nepopírá realitu vnějšího světa ani naši závislost na něm, pouze tvrdí, že tento svět je částí naší sebevolby, že si jeho fakta ve vztahu k nám svobodně volíme v jejich významu pro nás: objektivně jsem hezký či ošklivý, ale jen na mně záleží, co s krásou nebo ošklivostí počnu a udělám. Jen na mém sebeprojektu záleží, učiním-li ze své chudoby disciplínu askeze, nebo zákon sociální vzpoury, ze svého bohatství důvod dobročinnosti nebo lakoty. Věci jsem nestvořil, ale volím to, čím pro mne budou. Odmítnout volit je rovněž volba.

Naprosté svobodě však také přináleží naprostá odpovědnost. Jsem odpovědný za to, že každým okamžikem volím žít, ač kdykoliv mohu volit nežít. Odmítnout volit je rovněž volba. A vzdávat se odpovědnosti znamená brát na sebe jinou. "Neděláme, co bychom chtěli, a přece odpovídáme za to, co jsme" (Sartre).

Jak si vésti vůči lidskému osudu? Úzkost a hnus jsou jenom reakce, ale nikoliv cesty. Osud nám sice byl udělen, aniž jsme o to žádali, ale zároveň, jsouce schopností sebeprojektu, volby a interpretace, jsme vůči němu svobodni. Můžeme z něho udělat svůj význam. Volíme budoucnost, znovu a znovu činíme ze sebe absolutní počátek. "Býti příčinou sebe, moci říci jsem, protože chci být, být svým vlastním počátkem" (Sartre). Svou schopností myšlenkovou, činnou a expanzívní, nepřetržitým postupem z toho, co jsme, k většímu jsoucnu svobodně zvolenému, uskutečňujeme základní strukturu existence, jíž je transcendence. Člověk je nepřetržité přesahování sebe, sebepřekonávání, je stále v sobě i před sebou. "Tím, že volím sebe, volím všechny lidi" (Sartre).

Existencialismus je filosofií člověka-sebetvůrce, tedy nejsem než to, co činím. Žíti opravdově znamená žít tak, abych v kterékoliv chvíli mohl zemřít, a přesto pokaždé byl sám sebou.

V. Černý


Černý, Václav: První a druhý sešit o existencialismu, Mladá fronta, Praha 1992

Brožované, rok vydání 1992, 152 stran (ISBN 80-204-0337-X)