Voltaire (21. 11. 1694 - 30. 5. 1778), vl. jm. François-Marie Arouet

Francouzský filosof, spisovatel, publicista, historik a encyklopedista.


 
Voltaire se narodil v roce 1694 v Paříži. Pocházel z katolické rodiny notáře, vychován jezuity. Spisovatelský talent osvědčil již v rané tvorbě (drama Oedipe, epos Henriade) s proticírkevní tendencí. Za protiteologické a protikatolické spisy několikrát uvězněn. Hledal útočiště v Anglii, přijal Lockův senzualismus a popularizoval fyzikální obraz světa I. Newtona. Reprezentoval proud v osvícenství, který požadoval reformy absolutismu. Teprve koncem života se přikláněl k republice. Opíraje se o filosofii J. Locka a fyziku I. Newtona, přibližoval se v hlavních filosofických spisech (Filosofické listy, Filosofický slovník, Traktát o metafyzice) ideám věčnosti a nestvořitelnosti hmoty, jejího pohybu, uznávání determinovanosti přírodních i společenských jevů. Vědomí pokládal za atribut hmoty, duši za závislou na skladbě těla. Zastánce osvícenského absolutismu, vyzdvihoval vladaře typu Jindřicha IV. nebo Petra I. Velikého. V letech 1750-1752 žil na dvoře Fridricha II. Velikého, od roku 1758 na svém statku ve Fernay u Ženevy. Hlasatel principu tolerance (Rozprava o snášenlivosti), uplatňoval jej i ve vztahu k ateismu. Podával duchaplnou kritiku náboženství a filosofické metafyziky zejména leibnizovského typu (Candide). V nejrozsáhlejším díle Pojednání o mravech a duchu národů zavedl pojem a obor filosofie dějin, formuloval koncepci světových dějin a v mnohém směru založil novodobé pojetí dějepisectví. Historii chápal jako boj člověka o vzdělání a pokrok. V dramatech (Zaire) zůstává ještě v rámci estetiky klasicismu, v Malých románech jej již překračuje. Se smyslem pro spravedlnost se zastával obětí feudální justice. Jako představitel raného osvícenství vedl boj na dvě fronty, proti absolutismu a církvi i proti radikálnějším směrům v osvícenství, což je vyjádřeno i v jeho heslech Ecrasez žlníâme (Rozdrťte tu hanebnost) a ve výroku "Kdyby boha nebylo, museli bychom jej vynalézt". Zastával sociálně účinnou filosofii ("Skutečný filosof přemýšlí, aby měnil"). To se odrazilo i v jeho neobyčejně rozsáhlé korespondenci. Voltairův vliv na veřejné mínění ve Francii i v Evropě byl nesmírný. Sehrál významnou roli v přípravě francouzské buržoazní revoluce konce 18. století (jeho ostatky, jež církev odmítla pohřbít, byly přeneseny do Panthéonu) i ve vývoji světového filosofického myšlení.

Voltaire zemřel v roce 1778 v Paříži.

Voltaire (Dílo)

Voltaire je považován za nejvšestrannější ztělesnění francouzského osvícenství 18. století.

H. J. Störig (překlad K. Šprunk, P. Rezek, M. Petříček)


 
Störig, Hans Joachim: Malé dějiny filosofie, Vyšehrad, Praha 1999

Jedna z nejpopulárnějších knih svého druhu na českém knižním trhu za posledních deset let. Dočkala se již šesti vydání, celkový náklad prodaných výtisků se blíží 100 tisícům kusů. Stala se nepostradatelnou příručkou pro studenty středních a vysokých škol. Kniha podává velice přehledný a na svůj rozsah podrobný popis dějin filosofie od počátků filosofického myšlení v Indii přes antiku, středověkou filosofii až k dnešní době. K českému vydání knihy je zpracována původní bibliografie českých překladů citovaných děl rozšířená a literaturu související s pojednávanou tématikou.

Vázané, rok vydání 1999, 559 stran (ISBN 80-7113-236-5)